10 nejhorších vrahů, kteří byli propuštěni z vězení

Zhruba před dvěma týdny celým světem šla zpráva, že byl z kolumbijského vězení propuštěn obávaný nájemný vrah a člen světoznámého medellínského kartelu, který měl na svědomí stovky lidí. Ač to zní neuvěřitelně, tak podobných případů se na světě stalo už několik.

10. místo: Juha Valjakkala

Juha Valjakkala vešel do povědomí finské veřejnosti roku 1988, když se 2. června rozhodl ukrást kolo. Tehdy dvaadvacetiletý Valjakkala by za takovou věc pravděpodobně nebyl nikdy dopaden a potrestán. Ale majitel kola Sten Nilsson a jeho patnáctiletý syn Fredrik vše viděli a tak se ho vydali pronásledovat. Poté, co ho dohnali, tak je zastřelil. Později zabil také Nilssonovu manželku, která se je vydala hledat. Zhruba za týden byl zatčen a později odsouzen na doživotí, což bylo jeho už dvanácté odsouzení. Z vězení se pokusil čtyřikrát utéct a nakonec byl v roce 2008 po devatenácti letech propuštěn na svobodu. Krátce poté ukradl auto a znovu putoval za mříže, ale opět se dostal díky podmínečnému propuštění na svobodu. Při svém nejdelším pobytu ve vězení si také nechal změnit jméno na Nikita Fouganthine.

9. místo: Arnfinn Nesset

Arnfinn Nesset pracoval jako vedoucí jednoho norského domova s pečovatelskou službou, ve kterém byla na podzim roku 1981 odkryta série velmi podezřelých úmrtí. Po řadě výslechů se Nesset přiznal k vraždám 27 pacientů, když jim měl do žil vpíchnout velkou dávku uvolňovače svalů. Nakonec mu byla prokázána otrava 22 pacientů, ale uvažuje se až o 138 obětech, za což dostal nejvyšší možný trest, kterým v Norsku v té době bylo 21 let vězení. Tento trest si ani neodpykal celý, jelikož byl po 12 letech za dobré chování propuštěn. Momentálně žije na neznámém místě pod novou identitou a letos by měl oslavit 78. narozeniny.

8. místo: Mary Bell

Celou Británií roku 1968 otřásl případ dvou brutálně zavražděných chlapců ve věku čtyři a tři roky. Další velký šok způsobilo to, že vraždy měla na svědomí teprve desetiletá Mary Bell, když ji asistovala její třináctiletá kamarádka Norma. Mary vraždy provedla velmi brutálně, když chlapce zardousila a poté jim nůžkami na břicho vyryla písmeno M. Poté co byly dívky dopadeny a usvědčeny, tak Norma za spolupachatelství dostala trest tří let v nápravném zařízení pro mládež, to Mary by za svůj čin poslána do vězení na doživotí. Tento trest vyvolal vlnu diskusí, když například nebylo jasné, kam desetileté dítě zavřít. Mary Bell byla nakonec umístěna do psychiatrické léčebny a v šestnácti se přesunula do ženské věznice. Roku 1980 byla přemístěna do hotelu vedle věznice, aby si zvykla na život venku a ještě ten rok byla puštěna na svobodu. Později založila i vlastní rodinu.

7. místo: Karla Homolka

*Reportáž o jejím nalezení v Karibiku

Karla Homolka je dcera českého emigranta a v rodné Kanadě se v 90. letech proslavila spoluúčastí na znásilňování, mučení, únosech, dvou vraždách a jednom úmrtí, které prováděla se svým manželem Paulem Bernardem. Tento pár se na únosech a znásilňování podílel pravděpodobně už od roku 1987. První oběť, která nepřežila byla roku 1990 Karlina mladší sestra Tammy, když se udusila zvratky poté, co byla omámena kombinací alkoholu a drog, aby ji mohli znásilnit. V následujících letech podobným způsobem zabili minimálně další dvě dívky. Zatčení nebezpečného páru proběhlo v roce 1993 a Karla ve víře v nižší trest spolupracovala s policií. Soud přesvědčila, že se účastnila z donucení a tak dostala dvanáctiletý trest, její manžel doživotí. To vzbudilo vlnu pobouření, jelikož málokdo věřil tomu, že Karla byla oběť. Během procesu byly dokonce objeveny kazety, na které si vše nahrávali. Ale stalo se tak až poté, co se Karla dohodla na svém trestu výměnou za výpověď, jinak by dostala mnohem přísnější sazbu. Vězení opustila v roce 2005 a podle všeho žije pod novým jménem s novou rodinou v Karibiku.

6. místo: Louis Van Schoor

Jihoafričan Louis Van Schoor se jako bývalý policista dal k ochrance a během let 1986 až 1989 zastřelil více než 39 lidí, některé odhady mluví i o více než stovce. Jeho oběti byli převážně zloději a podobné existence, většinou se jednalo o černochy, ale Van Schoor odmítal nějaký rasový podtext. Jihoafričan svých vražd nijak nelitoval a říkal, že dělal jenom svoji práci. Nakonec byl odsouzen za 7 vražd a 2 pokusy na 20 let za mřížemi. Trest nastoupil v roce 1992 a už roku 2004 se dostal na svobodu. „Omlouvám se, jestli některý z mých činů způsobil bolest,“ prohlásil po svém propuštění. Toto prohlášení později upřesnil: „Nikdy jsem se neomluvil za to, co jsem udělal. Omluvil jsem se za bolest, kterou jsem mohl způsobit skrze mou práci.“