10 nejlepších turistických atrakcí v Číně

2. místo: Velká čínská zeď

Není sice pouhým okem postřehnutelná z Měsíce, jak se někdy mylně uvádí. Pan William Stukeley si všechno v roce 1754 totiž vymyslel, snad aby ukázal, že Hadrianův val je proti této zdi jen drobečkem. A od této doby úvaha ohledně velikosti zdi prakticky zlidověla po celém světě. Pás opevnění měřící skoro devět tisíc kilometrů, které se začalo stavět už ve třetím století před Kristem, odděluje Čínu od pouště Gobi, ale také Mandžuska.

Nájezdníci ze stepí byli nelítostní a podobná stavba byla v krutém Asie zkrátka potřeba, i když stála tisíce lidských životů. Dnešní podoba zdi pochází z období dynastie Ming, kdy už hrozil jen vpád menších kočovných kmenů a rozhodně ne zničení velkolepé říše. Cihla, vápenec, žula, ale také více než dvacet tisíc strážních věží a pečlivě propracovaný systém kouřových signálů. Už tři desetiletí se stavba také pyšní zápisem na seznam UNESCO (1987).

1. místo: Zakázané město

Císařské sídlo, do kterého nesměl vstoupit žádný cizinec a jehož budování započalo v období, kdy se u nás začali objevovat první husité. Mělo zde pracovat milion dělníků, kdo jednou vešel, už nikdy nemohl ven. Tisíce eunuchů, konkubín nebo prostě jen sluhů, pro císařskou rodinu odhodlaných položit život.

Na druhou stranu také jistota jakési státní služby, stálého příjmu a obživy, takže o zájemce nebyla nouze. Celý areál je v Pekingu, vchod najdeme u Brány Nebeského klidu. Rozloha 720 tisíc čtverečních metrů a zhruba devítimetrová zeď jako plot pro dřívější zvědavce, to už jsou zajímavá čísla.

Snad jen škoda, že v době vlády dynastie Ming byla část budov zborcena – ale pozdější císaři slávu Zakázaného města s jeho stavbami obnovují. Až do začátku minulého století sem oficiálně nikdo nesměl, dnes je celý komplex, střežený sochami lvů, na seznamu UNESCO (také od roku 1987).