10 bojových umění, které vás dostanou z nebezpečí

Není bojové umění jako bojové umění, některé zná podle jména každý a jiné je spíš exotické – to ale neznamená, že neúčinné (většinou spíš naopak, jak potvrdí znalci). Samozřejmě, jde hlavně o precizní sebeobranu, filosofie těchto umění je proti jakékoliv útočné snaze.

Pokud někam chodíte po setmění, určitě se hodí umět něco navíc a nemít jen falešný pocit bezpečí s pepřovým sprejem v propocených dlaních. Jen to totiž nestačí, ale pokud umíte nějaké skvělé chvaty, možná zastrašíte i početnější skupinu útočníků.

Pojďme si proto rozebrat trochu podrobněji desítku nejvhodnějších bojových umění/sportů, se kterými se nemusíte bát procházet se po nocích. Síla není to hlavní, protože jeden správně provedený chvat doslova složí k zemi i toho největšího Goliáše.

10. místo: Box

Klasika, co znali už v antice. Box, dříve také označován jako rohování, je na olympiádě už sto let (ženy teprve až od Londýna 2012). Jde o sport, který vytvořil celebrity jako Muhammad Ali nebo Mike Tyson a nesmíme zapomenout ani na fiktivního, leč neméně legendárního Rockyho Balbou.

V novodobých dějinách začal box svou dráhu na začátku osmnáctého století pod taktovkou jistého Jamese Figga. Tehdy ale šlo jen o skutečné prvopočátky dnešního moderního sportu. Box měli rádi i angličtí panovníci, kteří pomohli jeho propagaci mezi své poddané. Rozšířil se dokonce i k nám, československá tradice je přímo skvělá – tři zlaté olympijské medaile (Torma, 1948, Londýn; Zachara, 1952, Helsinky; Němeček, 1960, Řím).

Někdejší pygmé, tedy pra-box na olympijských hrách ve starém Řecku, ušel opravdu dlouhou cestu. Tehdy to bylo vysloveně „chlapácké“, pěsti na pěsti, dnes už se nosí pevné rukavice, v mezičase to pak byly řemínky z kůže. Nejde o klasické bojové umění, ale umět ho se v setmělém parku vyplatí více než dost…

9. místo: Muay Thai

Jinak také thai-box, který uznal už i Mezinárodní olympijský výbor, takže možná Muay Thai uvidíme také na některých dalších letních hrách. Bojovníci se utkávají bosí a chrániče jsou projevem zbabělosti, pět kol po třech minutách s dvouminutovou pauzou.

Hodně tvrdá záležitost, při které není nouze o bolest a zranění. Úder kolenem či loktem je totiž dovolen, v jihovýchodní části Asie se takto krutě bojovalo po celá staletí. Dříve se využíval v armádě, ale v modernější éře se stáhl spíš do klasického ringu.

Česká asociace thai-boxu je tu již od roku 1992, o rok později pak byla založena mezinárodní asociace tohoto sportu, známá také pod zkratkou IFMA (International Federation of Muaythai Amateur). Tisíciletá tradice je tak stále populárnější…